Horniny tu jsou většinou hluboce zvětralé a kaolinizované. Pro toto území jsou současně typické i mohutné spraše. Centrální část na jih od Brna ke státní hranici je tvořena terciérními mořskými sedimenty (převážně písčitými) karpatské předhlubně a vídeňské pánve. Mezi oběma terciérními pánvemi se vyskytují zvrásněné jurské a paleogenní, často vápenité a slinité sedimenty ždánického příkrovu, který patří k flyšovému pásmu vnějších Karpat. Z pokryvných útvarů mají značný význam spraše a štěrkopískové terasy Dyje, Svratky, Jevišovky a Moravy. Velkopavlovicko leží na východní hranici podslezsko-ždánického příkrovu a vídeňské pánve. Zlom probíhá mezi Terezínem, Vrbicí a Rakvicemi. Západně od něho je situováno ždánicko-hustopečské souvrství. V něm se střídají vápenité jíly, slíny, polymiktní pískovce a slepence. Pro vápenité sedimenty jsou typické dostatečné obsahy všech prvků. V okolí Klobouk mají značný rozsah spraše s nedostatkem fosforu a s vyšším obsahem bóru. Klimatické poměry za 78 let (1926-2003) byl ve Velkých Pavlovicích ve Šlechtitelské stanici vinařské naměřen jako nejteplejší měsíc 48krát červenec a 30krát byl nejteplejším měsícem srpen. V měsících srpnu a září spadlo v 69% pozorovaných ročníků do 110 mm srážek a u 31% ročníků nad 110 mm srážek.
Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií a Jihomoravským krajem
